Tak jsme vcera navecir vyrazili z Dili...po 4 hodinach jsme stale byli v Dili...velice deprimujici. Bylo to nikdy nekoncici mesto. A ten provoz a lidi kolem. Kupodivu zadni raneni, mrtvi ani jine nehodz pri ceste. Tedy az na ten prevraceny nakladak v jenech serpentinach ktery jsme objizdeli kolem druhe hodiny ranni. Ale to bysme ani nebyli mi, aby se prece jen neco cestou nestalo. Jelikoz vezeme do skolicky nejaky material na strechu (konkretne neco jako kulatou vrtuli ktera se nasadi na komin a ono pak dovnitr nefouka)vlacime sebou papirovou bednu velikosti...cca jako krava! Prosli jsme s tim do letadla, protlacili jsme to do taxiku a narvali i do busu, kde chteli 10 rupek priplatek. Rikal jsem si, ted uz ji dovezem...A hle, komplikace prichazi! V jednu hodinu v noci nas autobus zastavili policiste a vlezli do autobusu s dotazem kdo veze papirovou krabici! Delali jsme jako ze nic, ze spime(to sme zezacatku ani nemuseli delat).Kdyz nas ridic praskl. A jeje. Okamzite se vrhli na zavazadlovy prostor zpusobem ohare chyticiho stopu. Jelikoz byla bedna uplne vespod, zacali vyhazovat vsechny zavazadla. Lidi z autobusu se sbehli a zvedave koukali co se bude dit. Ja jsem rozlepil oko a sel se tedy podivat o co se jedna a co je za problem. Po odpovedi ano, tohle je moje krabice nasledovala otazka jedete do Afganistanu? To uz mi secvaklo kam vitr fouka a ze se nejspis jedna o podezreni ze prevazime nejake hlavice. To uz se policista dostal k bedne a zacal ji sapat jako lev. Vykoukly na nej kovove trubky a neznama vec. Ten pohled kterej na me hodil bych nikomu nepral a i ja sam jsem zacal verit ze prevazim soucastky jaderne hlavice. Nastalo vysvetlovani co to je. No ale vysvetlete to, kdyz nevim jak se to nazve ani v cestine. Tak jsem zacal popisovat skolu komin a tak dale atak dale. Vsichni na me koukali jak na mimozemstana. Nakonec pan policista nekam zavolal, zamracil se a poslal nas pryc. Ufff. Jeste tak jit sedet za to ze prevazime vrtuli na hajzlik!!!"
Do Manali jsme dojeli dnes kolem 10rano. Prestehovani z autobusu probehlo tak rychle ze jsem si ani nestacil vsimnout ze jsem vystoupil. Mistni taxikari jsou fakt pracechtivi! Ted uz bydlime a JUST RELAX. Prvni noc v postylce! hurejjjj.
No comments:
Post a Comment