Zacalo velke rozkoukavani, otukavani mistnich zvyku a seznamovani s domorodci, kulturou a zveri zijici s nama.
Po dni odpocinku po narocne ceste vzhuru do prace. Domluvit jeep do hor, nakoupit zasoby jidla a pomucek pro skolu(jak zrovna nemusim nakupovat a pobihat po kramech, resp. to nepatri mezi me nejoblibenejsi cinosti, tak tady je to primo dobrodruzstvi, ktere se neda s nakupem u nas srovnat a vcelku si to uzivam...). V neposledi rade se snazime vykomunikovat s Kargyakem nosice a sladit nase setkani s nima. Tato cast, tedy komunikace a domlouvani s Kargyakem se jevi jako nejtezsi, jelikoz by uz nejradeji nas meli se zasobama u dveri, zenou nas nahoru jak nadmute kozy! Dokonce padnul navrh vzit v Manali helikopteru a zkratit si tak dobu vystupu. Bohuzel je nenapadlo ze bychom si diky absenci aklimatizace zkratili tez dobu pobytu v Kargyaku a mozna i na tomto svete. Takze se drzime puvodnihio planu a deti musi vydrzet jeste par dnu bez gum, papiru a daslich propriet ktere jim vezeme.
No comments:
Post a Comment